Aneta se narodila s poměrně vzácným onemocněním - izolovaným deficitem růstového hormonu s přidruženou diagnózou nerovnoměrného psychomotorického vývoje a zrakové vady. Věnuje se lezení hendipovaných a pomáhá do této aktivity zapojit i malé děti, a to jak zdravé, tak s různými druhy postižení. Podpořili jsme tak v této aktivitě ji a centrum denních služeb Medou, které navštěvuje.
Výjimeční, nevšední, odvážní,…. Tak by se dalo shrnout seskupení mladých lidí s postižením kolem Anety, kteří se rozhodli vybočit z řady. Jsou to lidé, kteří se rozhodli i přes svůj zdravotní hendikep plnit si své sny, a co víc – sami být užiteční. Aneta je odvážná mladá dívka s postižením, která dokázala překonat svůj hendikep a dneska pomáhá ostatním. V svém životě musela čelit mnoha překážkám, často bojovat s nepochopením.
Je zřejmé, že Anetu čeká ještě mnoho malých i velkých výzev. Anetčin život i jeho vnímání bude vždy jiné než u většiny z nás. Její vnitřní život však může být neobyčejně bohatý a její zájmy ji mohou přinášet velké uspokojení a radost. Velmi záleží i na lidech, které kolem sebe bude mít; na míře jejich tolerance a porozumění. Ŕíká se, že člověka nedefinují překážky, ale síla a touha je překonávat. Největším hendikepem, který člověk má je nedostatek pevné vůle a odvahy. Tyto vlastnosti rozhodně Anetě nechybí. Dneska se lezení hendipovaných věnuje aktivně a pomáhá do této aktivity zapojit i malé děti, a to jak zdravé, tak s různými druhy postižení. Aneta se narodila s poměrně vzácným onemocněním - izolovaným deficitem růstového hormonu. Dlouhý čas trávila v ordinacích lékařů, aby se podařilo diagnózu bezpečně rozeznat, protože většinou se vyskytuje spíše jako druhotný jev jiné choroby. Zraková vada a nerovnoměrný psychomotorický vývoj se ukázaly zřejmými během prvních dvou let života. Mentální postižení je něco, co není vidět, člověk vypadá na první pohled úplně běžně. Lidé si tak neuvědomují a nevidí, s jakými omezeními a překážkami se uvnitř sebe potýká.Mají často pocit, že tento člověk je rozmazlený, líný a pohodlný.
Se stejným se setkávala Aneta. Nemá narušené řečové centrum, jak často bývá, a je velmi komunikativní. Není proto úplně jednoduché pro zdravého člověka, vidět na první pohled, že mluví s někým, kdo má mentální omezení a uvažuje trochu jinak. Skryté handicapy jsou v tomto smyslu o dost zákeřnější než ty viditelné, a to pro člověka s postižením i jeho okolí. V době středoškolského studia Anetu bohužel potkala šikana a kyberšikana. Dnes hodnotí tuto zkušenost jako nejtěžší ve svém životě. Aneta prožívala velmi těžké chvíle. Přesto krok za krokem za velké podpory blízkých dokázala všechno zvládnout. Překonala tuto situaci a nabyla tak svoji mentální sílu ze zvládnutí těžké překážky. Ve svém dalším životě tohoto momentu, prožitku zvládnutí, mnohokrát využila a vše zúročila.