Maruška je velmi živé, přátelské děvče, miluje vše modré. Po těžkém porodu se u ní ve 2 letech objevila epilepsie. V osudný den dostala Maruška několik grand mal (velký epileptický záchvat).Poté se musela vše učit znovu - mluvit , porozumět, ztratila paměť, ocitla se ve svém světě. Díky OZ rané péči Logo a centru Kociánka kde jsme dodnes udělala Maruška velký pokrok. S epileptickými záchvaty bojuje stále, je to pro celou její rodinu velký strašák, ale řídí se heslem "Na tragický život jsem já pes!" Maruška je velmi aktivní a dokonce navštěvuje i naše kurzy bruslení. Bruslí moc dobře a dělá velké pokroky. Díky štědré pomoci florbalistů Troopers Brno, jsme ji zaplatili hipoterapii a paravoltiž na dobu, kdy musí brusle nechat ve skříni.
Monika je po úrazu upoutaná na invalidní vozík. Je paraplegik současně s velmi omezenou hybností levé ruky. Handbike by jí umožnil aktivní trávení volného času, dostupnost míst jinak zcela nedostupných na mechanickém vozíku, setkávání s dalšími lidmi a největším přínosem by byla možnost pravidelné rehabilitace.
Usměváčci sdružují děti a mladistvé z Bystřice nad Pernštejnem a okolí s různými typy handicapu. S dětmi chodí pravidelně do solné jeskyně, plavat, zajišťují vystoupení na různých akcích města a v okolních obcích. Jezdí s dětmi za koníky na zdravotní ježdění a na parawestern, na který jsme se jim rozhodli přispět.
První část posádky Je 8 hodin večer, ženu děti od večeře do koupelny a při tom nervozně pokukuji po hodinkách. O půl deváté už mám uloženo jako a zvedám telefon. „Promiň, zdrželi jsme se u Emy“. Že mě spojení slov zdržení a Ema bude provázet celý týden jsem tenkrát netušila.
