Anastasja Vištalová

Jmenuji se Anastasja Vištalová a je mi dvacet sedm let. Mám vystudovanou Univerzitu Karlovu – právnickou fakultu. Právní prostředí mě velice naplňuje, ráda pomáhám lidem, i proto jsem se rozhodla se po studiu vydat na cestu advokáta, v současné době pracuji jako advokátní koncipientka v pražské advokátní kanceláři. Jsem ráda, že můžu jak sobě, tak i svému širokému okolí ukázat, že handicap není překážka k prořítí kvalitního života a seberozvoji. Mezi mé koníčky patří kromě mého sportovního vyžití také čtení, trávení času s kamarády nebo rodinou, či kultura – ráda chodím na různé výstavy, do divadla, do kina, či jenom na procházky do přírody. 

Již od narození mám dětskou mozkovou obrnu – spastickou diparézu horních a dolních končetin. Chodím o francouzských holých, avšak na delší tratě používám invalidní vozík. Ve svém volném čase se aktivně věnuji paradrezuře (tj. jezdectví, či konkrétně drezuře pro handicapované). Jsem zařazená do skupiny I, do níž jsou zařazeny osoby s nejtěžším handicapem. Kůň mi dává nohy, díky němu se cítím svobodná. Věřím, že žádná hodina života není ztracená, pokud je strávená v sedle. 

V roce 2016 jsem se jako historicky první český sportovec v jezdectví dostala na paralympijské hry do brazilského Ria de Jainera, kde jsem skončila v první polovině startovního pole. Svou paralympijskou účast jsem obhájila v japonském Tokiu v roce 2021. Nyní usiluji o paralympijský hattrick, neboť bych ráda v letošním roce vybojovala vstupenku na paralympijské hry do Paříže 2024. Jednalo by se o historický okamžik pro Českou republiku, jelikož bych se stala vůbec prvním českým sportovcem novodobé historie, kterému se toto v jezdecké disciplíně, kdy povedlo. 

Bohužel v cestě k dosažení mého jezdeckého snu mě brzdí finance, jezdectví je krásný, leč drahý sport. Svou mzdou sotva pokryju běžné měsíční provozní náklady, jako je ustájení a výcvik koně, či moje jezdecké lekce. S veterinárními položkami, či cestou na tréninky (tj. pohonné hmoty, ubytování a ustájení druhého koně) mi musí pomoci rodiče. Národní federace bohužel na přípravu nepřispívá, pokud kdy něco vyplácí, tak jsou to symbolické odměny za reprezentaci v částkách pod 12.000, - Kč zpětně za kalendářní rok. Z nedbalostního pochybení České jezdecké federace jsem přišla o finance určené národní sportovní reprezentaci, které měly alespoň z poloviny pokrýt mezinárodní výjezdy, tj. kvalifikační závody etap světového poháru (tj. kvalifikace na letní paralympijské hry). Na tuto podporu mám vzhledem ke svým výborným mezinárodním výsledkům nárok a dlouhodobě jsem ji pobírala, než jsem byla nucena na základě legislativní změny přejít pod křídla České jezdecké federace.

Loňskou sezónu jsem ještě pokryla převážně z vlastních dlouholetých úspor, které jsem již plně vyčerpala. Na tu letošní i již nezbývají žádné finance. Pokud se nenajde žádný dobrý anděl, který by mě podpořil na mé cestě za vysněnou vstupenkou do Paříže 2024, tak se můj sportovní sen, stejně jako historický okamžik pro celý český jezdecký sport rozplyne jako pára nad hrncem. 

Proto Vás prosím o Vaši pomoc, abychom společně mohli stvořit kus barvité historie, na kterou bychom mohli být pyšní. Věřím, že historický paralympijský hattrick by napomohl k atraktivitě tohoto sportu mezi dětmi a mládeží. Jsem proto velice ráda, že mi pomocnou ruku podal právě Emil, který mi pomáhá nejen prostřednictvím této sbírky, ale zajišťuje pro mne i mediální zviditelnění. Zároveň bych se společně s Emilem ráda postavila naší společnosti čelem a ukázala široké veřejnosti, že i lidé s handicapem mohou žít naplněný život. Pevně věřím, že se s Emilovou pomocí dostanu do vysněné Paříže 2024.